Vosgienne
Místem původu a vzniku rustikálního plemene vosgienne je alsaské pohoří Vosges (známé pod českým názvem Vogézy), podle kterého bylo toto plemeno také pojmenováno, a které leží na severovýchodě Francie na pomezí německých a poblíž švýcarských hranic. V této oblasti je také vosgienne téměř bezvýhradně chováno.
Chov tohoto plemene byl ve Francii na vrcholu začátkem 20. století (v roce 1914 bylo evidováno cca 125.000 kusů krav) a v roce 1928 byla založena plemenná kniha. Záhy byl ale bohužel negativně ovlivněn světovými válkami a konkurencí specializovaných mléčných plemen (např. montbeliard). Situace se vyhrotila v roce 1947, kdy přestalo být vosgienne uznaným plemenem. V 70. letech stále silně klesaly stavy (až na hranici 3.000 ks) a hrozilo postupné vyhynutí. Pro oživení krve bylo v roce 1971 provedeno několik inseminací semenem býků norského plemene télémark. Plán postupné obnovy a záchrany plemene byl započat v roce 1977, kdy skupina nadšenců-chovatelů oslovila orgány státní správy a francouzské ministerstvo zemědělství a byla zahájena selekce a realizace záchrany kulturního dědictví v podobně tohoto jedinečného plemene. V roce 1988 čítala populace 3.179 krav v 826 chovech, v roce 2000 bylo evidováno 796 chovů s celkem 3.986 kravami a po roce 2010 se hovoří o více jak 10.000 ks zvířat. Vosgienne bylo zapsáno zpět mezi uznávaná francouzská plemena. V roce 2004 bylo 864 krav a 70 býků zařazeno do prvního oddílu plemenné knihy a odebráno semeno 53 býků. Počet dojnic tohoto kombinovaného plemene je odhadován zhruba na polovinu z celkového počtu, ale pouze 1.200 krav je v současnosti zapojeno do kontroly užitkovosti. Mléčná produkce se v průměru pohybuje okolo 4.033 kg za 287 dní (průměrná délka laktace) s tučností 3,75 % a 3,33 % obsahu bílkovin. V současné době se průměrná velikost stáda pohybuje kolem 20 ks krav a 40 % zvířat je od června do října paseno na svazích hor.
V novém tisíciletí je tedy chov vosgienne opět na vzestupu, a to zejména díky základní filozofii, ve které je důraz kladen na kvalitu a nikoli na kvantitu produkce. U tohoto rustikálního plemene je velmi ceněno specificky vyvážené složení mléka, z něhož se vyrábí francouzy velmi oblíbený sýr nezaměnitelné chuti a vůně. Tento sýr z mléka vogézských krav se v Alsasku nazývá Munster a v sousedním Lotrinsku mu říkají Géromé. Od roku 1978 se Munster/Géromé pyšní apelací AOC, tedy značkou deklarované kvality a jedinečnosti regionálního produktu specifického pouze pro danou oblast. Za zmínku stojí také kvalitní maso tohoto plemene, např. telecí je velmi žádané pro svou jemnou texturu a příjemnou chuť. Oživení starobylého plemene bylo jedním z kroků vedoucích k posílení a rozvoji regionu, který patří mezi problematičtější oblasti Francie, co se týče příležitostí a možností místních obyvatel.
Zvířata jsou středního tělesného rámce, hmotnost krav je v průměru asi 600 kg a u býků asi 800 kg. Výborně se přizpůsobila chovu v horských oblastech - v místě původu jsou izolována na pastvinách s kyselou půdou chudou na vápník, s drsným klimatem a častými výkyvy teplot. Jedná se o výjimečně zdravé, dlouhověké plemeno s dobrou plodností, snadnými porody a výbornou konverzí krmiv (vhodné i na pastviny v vysokým obsahem nestravitelné vlákniny). Jsou robustní, živého temperamentu a nervóznější povahy. Jedinci tohoto plemene jsou nenáročná a chodivá zvířata. Díky pevným a výborně utvářeným končetinám jsou schopná za pastvou ujít dlouhé vzdálenosti i v těžkém horském terénu. Velmi kladně ovlivňují životní prostředí a půdní podmínky horských oblastí. Tyto charakteristické vlastnosti podtrhují jejich rustikální vzhled a temperament.
I když je vosgienne ve své podstatě kombinovaným plemenem, část populace je chována výhradně jako masný skot, což je také směr, kterým se ubírá chov těchto zvířat v České republice. Harmonie s přírodou a důraz na kvalitu produkce jsou základem úspěšného chovu tohoto jedinečného plemene. Z výčtu vlastností vyplývá, že se jedná o velmi zajímavé plemeno, které se výborně hodí zejména do marginálních oblastí.