Holštýnské

Plemeno - ilustrační foto

Holštýnské plemeno patří do skupiny nížinných plemen a postupem doby se stalo nejpočetnější populací z kulturních plemen na světě.

Černostrakatý skot pochází ze severozápadní Evropy, kde se vyvinul z místních populací v 17 – 19. století a postupně se rozšiřoval do celého světa. Rozdílné přírodní i ekonomické podmínky vedly ke vzniku několika užitkových typů. V Evropě bylo plemeno šlechtěno na exteriérově vyvážený typ středního rámce s velmi dobrou mléčnou užitkovostí, vyšším obsahem mléčných složek a dobrým osvalením.  Na území Severní Ameriky byl jednostranně šlechtěn na mléčnou produkci a pro tuto severoamerickou provenienci se vžil název holštýnský skot. V polovině minulého století se proces šlechtění i v dalších zemích začal více orientovat na mléčnou užitkovost a genofond holštýnského plemene z USA a Kanady se začal masově využívat ve většině chovatelsky vyspělých zemí celého světa.

Plemeno je charakteristické černostrakatým zbarvením s bílou lysinou na hlavě. Určitá část zvířat je nositelem recesivní alely červenostrakatého zbarvení (cca 10 -15%) a pro tato zvířata se vžilo označení RED Holstein. V některých zemích je tato RED varieta chována cíleně, jinde je využívána k  zušlechťování strakatých kombinovaných plemen skotu.

V České republice se od roku 2005 holštýnský skot stal převládajícím dojeným plemenem a jeho podíl, z populace krav v kontrole mléčné užitkovosti za rok 2011, již představuje 57%. Průměrná mléčná užitkovost čistokrevných holštýnských krav se blíží 9.000 kg mléka za normovanou laktaci, což ČR řadí mezi přední země celé EU.

Chovný cíl, souhrnný selekční index a šlechtitelská práce na úrovni populace i jednotlivých stád je čím dál více směrována ke zlepšování reprodukčních ukazatelů a funkčních vlastností  ovlivňujících dlouhověkost holštýnských krav.

Zájem o plemenný materiál holštýnského skotu z České republiky lze dokumentovat každoročním exportem několika tisíc březích jalovic do řady zemí východní i západní Evropy.

Význam holštýnského skotu pro produkci masa je podceňován nebo zcela zavrhován, protože je toto plemeno vzhledem k vysoké produkci mléka považováno za nevhodné pro výkrm. Je skutečností, že u tohoto plemene je horší osvalení zvířat, nižší zastoupení cenných partií masa a vyšší protučnění v porovnání s kombinovanými či specializovanými masnými plemeny. Na druhé straně předností plemene je vysoká intenzita růstu a větší tělesný rámec, které mají příznivý vztah k masné užitkovosti. Býčci holštýnského plemene se využívají k produkci telecího masa v systémech intenzivního mléčného výkrmu či cereálního výkrmu k produkci mladého hovězího masa obvykle do 150 kg hmotnosti jatečného těla. Dále k výkrmu mladého skotu do nižších porážkových hmotností (400 až 450 kg živé hmotnosti).

Zdroj: Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR

| zpět na přehled plemen |


zpět